23.4.2021: NA KOMÍNU VRÁTO V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SE JIŽ VYLÍHLA MLÁĎATA
TISKOVÁ ZPRÁVA TEPLÁRNY ČESKÉ BUDĚJOVICE
Komín českobudějovické teplárny ve výtopně Vráto se už třetím rokem po sobě stal místem narození mláďat ohroženého sokola stěhovavého. Záběry z webkamery ukazují tři přírůstky v hnízdní budce umístěné ve výšce 120 metrů. Mláďata se narodila pravděpodobně 12. dubna, ale poprvé se je podařilo zahlédnout až tento týden v pondělí.
„Věděli jsme, že samice začala vejce snášet 8. března a i vzhledem k chladnému počasí panovaly obavy, zda mladé vůbec vyvede. Naštěstí vše dopadlo dobře a ze čtyř snesených vajec jsou nakonec tři přírůstky. Jsou vitální a rodiče o ně zatím vzorně pečují,“ říká Bohdana Kollerová z útvaru komunikace teplárny.
Jde o nekroužkovaný pár, který na vráteckém komíně zahnízdil už potřetí. Zhruba za dva měsíce bude jasné, zda odchová i mláďata letošní. Dosud zde vyvedl deset mláďat. Předloni tři a vloni čtyři. Když se to stalo poprvé, šlo o mimořádnou událost, protože podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife, se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.
Zhruba za tři týdny ornitolog mláďata okroužkuje. To už bude jasné, v jaké kondici jsou.
„Z narození třetí generace mláďat máme velkou radost, protože jde o dílčí metu odpovědného přístupu k životnímu prostředí, který je přirozenou součástí naší práce,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny. Připomněl přitom ekologizaci vlastního provozu nebo dokončenou rekultivaci odkaliště u Hodějovic a jeho začlenění zpět do přírody. Na projektu, který přispívá k záchraně ohroženého dravce, se Teplárna České Budějovice podílí od prosince 2016, kdy byla na ochozu 160 metrového komínu umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a každý další rok na podzim opět. Předloni se utvořil i sokolí pár, zahnízdil a od té doby se k teplárenskému komínu každoročně vrací. Zatím se neví, jaké je pohlaví mláďat. To se pozná až při kroužkování. Do té doby lze tipovat na Facebooku teplárny a soutěžit o rodinné vstupenky do ZOO Hluboká. Dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu http://hnizdo.zevovrato.cz/
27.3.2021: HNÍZDNÍ SEZÓNA 2021 ZAČÍNÁ
Hnízdní sezóna pro sokoly právě začíná. Část sokolích slečen už zasedla na vejce. Samice na vejcích sedí 30 až 32 dní. Sedí na nich sama. Sameček ji zásobuje potravou a pouze, když se jde samice nažrat, ji na chvíli sameček zastoupí a vajíčka zahřívá.
Aktuálně můžete sledovat tři samice přímo online na vejcích:
V areálu Tonasa v Neštěmicích u Ústí nad Labem již samička sedí poctivě na čtyřech vejcích.
Na komíně teplárny v Českých Budějovicích sedí samička také na čtyřech vejcích.
Některé páry, a to i ty zkušené, ale s hnízděním ještě vyčkávají. Například hnízdní pár samce Ledvíka a bavorské samičky REX z elektrárny v Počeradech stále ještě hnízdit nezačal, i přesto, že budku již navštěvují pravidelně. Také pár ve Spolaně Neratovice zatím vyčkává.
Pár sokolů z elektrárny Dukovany také stále hnízdit nezačal. Tam je ale příčina zřejmá. Budky na komínech si vyhlídla i samice raroha velkého, dalšího kriticky ohroženého dravce, a urputně je před sokoly brání.
8.3.2021: HUSÍ VEJCE V SOKOLÍ BUDCE
V Počeradech se stěhovala jedna sokolí budka z původních počeradských chladících věží na novou, patřící k paroplynovému cyklu.
Je to pravděpodobně na dlouho poslední sokolí budka, která se instaluje na výškovou stavbu Skupiny ČEZ na severu Čech. Energetická společnost má totiž nyní hnízdní budky pro sokoly na všech svých výrobních lokalitách v Ústeckém kraji.
Podle Martina Borovského, vedoucího odboru péče o zařízení a provozu Paroplynového cyklu Počerady, nebude hnízdění ptáků na věži nijak ohroženo. „Na chladicí věž se až tak často neleze, maximálně kvůli revizím a opravě jejího pláště. Protože je poměrně nová, není momentálně ani jedno na programu dne. Budeme samozřejmě s napětím sledovat, zda se v budce někdo objeví. Pokud bychom pak přece jen museli někdy z nějakých důvodů až na její vrchol, tak se před tím pochopitelně spojíme s ornitology, aby nám poradili a případně i doporučili, co a jak,“ uzavřel Martin Borovský.
Václav Beran při přesunu nejdříve za pozemní asistence kolegy Michala Porteše snesl s pomocí horolezeckého lan budku z původní počeradské chladící věže. Oba ornitology přitom čekalo během prohlídky budky se zbytky keramzitu (podklad v budce) obrovské a opravdu nečekané překvapení. Pod jeho vrstvou bylo totiž v budce zahrabáno několik velikých bílých vajec. „Tak to jsem ještě neviděl, to vypadá na husí vejce,“ zavrtěl nevěřícně hlavou Michal Porteš a stejně tak se k němu přidal i Václav Beran: „Loňská snůška sedmi vajec husy veliké, v sokolí budce, a ještě k tomu sedmdesát metrů vysoko. Tak tomu opravdu říkám ornitologický unikát.“. Husy totiž nehnízdí takto vysoko jako sokoli, málokterý pták hnízdí takto vysoko. Normálně si husy stavějí hnízdo z rákosových stébel a větviček u vody, na vrbách, na ostrůvcích pod keři.
„Sokol kolem chladicí věže zrovna poletoval, ale příliš nadějí na jeho zahnízdění právě v této přemístěné budce nedávám. Pár totiž víceméně úspěšně vyvádí své mladé na nedalekém komínu, kde má budku již řadu let. Když ale v budce zahnízdí poštolky, bude jen dobře, neboť i těch ubývá,“ konstatoval po instalaci ornitolog Václav Beran. Poštolky budky instalované pro sokoly obsazují na rozdíl od hus často.